Sezónu 2018 mám za sebou a je třeba mrknout se do budoucnosti na tu nadcházející. Poslední tři roky jsem jel dle stejného mustru. Každé jaro nominační IronMan, přes léto závody po České republice na kratších tratích a na závěr v říjnu mistrovství světa v IronManu na Hawaii. Nepochybuji o tom, že letos jsem do Kony přijel v lepší formě než loni. Bohužel to ale stejně nestačilo na vytoužený titul mistra světa. Český rekord sice padl, ale jel jsem pro zlatou. Má cenu to tedy zkoušet příští rok znovu? Je pro mě ten titul tak důležitý? Chci v průběhu příštího roku pravidelně skákat v 6:05 do ledového bazénu v Podolí, strávit krásnou českou zimu v teplých krajích na jihu Španělska a běhat na atletickém stadionu jako křeček?
Na tyto otázky jsem si nejprve musel odpovědět sám a pak vše probrat s trenérem, nejbližšími a sponzory. Osobně věřím, že jsem schopen podat ještě lepší výkony, než jaké jsem předvedl v letošní (úspěšné) sezóně. Proto rozhodně nekončím! Vím, kde mám rezervy a chci je odstranit. Naopak pokračovat ve stejně zajetých kolejích už se mi čtvrtou sezonu nechce. Ne, že by mě IM Lanzarote a Hawaii omrzel, ale už toho bylo dost.
Hlavní cíl na příští rok je tedy výkonnostní posun. A k tomu vede jediná cesta – přestup do kategorie, kde budu opět dostávat na prdel. Na domácí scéně je bohužel jenom hrstka borců, kteří mě na delších tratích dokáží pravidelně porážet (Lukáš Kočař, Karel Zadák a Tomáš Řenč), proto od 2019 nastupuji do kategorie PRO!
Celoroční projekt #226naKREV byl až nečekaně úspěšný a očekávání splnil na 200 %. Moje výkony byly kvalitním základem, ale největší podíl na úspěchu mají Ondra a Matěj z We Are Creators. Proto jsem se i s nimi radil, co dál. Z počátku jsem přemýšlel nad projektem ve „Vabrouškovském stylu“ – 6 kontintentů, 6 závodů pod hlavičkou značek IronMan nebo Challenge. Tento plán jsem konec konců představil i na slavnostní premiéře dokumentu. Pokud jste ho ještě neviděli, máme ho online! Super myšlenka, ale až postupem času jsem začal počítat rozpočet i časovou náročnost a došel k následujícímu – hlavním cílem má být výkonnostní skok ve všech disciplínách a v letadle, na letišti a s jetlagem se moc dobře netrénuje. Vytrvalostní trénink mě už moc neposune, spíš musím zamakat na rychlosti a síle.
Proto se zaměřím na závody po Evropě, kde je o slušnou konkurenci postaráno a ekonomicky dávají závody větší smysl. IronMana si prásknu až na konec sezóny, ale jinak se zaměřím na poloviční i kratší tratě. K hlavním cílům mimo jednotlivé svěťáky bude patřit i mistrovství Evropy a mistrovství světa v ITU Long Triatlonu. Rád se samozřejmě postavím i na starty ČP V dlouhém triatlonu a jako novinku zařadím i OCR závody, kde se mi nechce dělat jen pasivní doprovod přítelkyni.
Změn bude dost a těším se na ně. Nyní si všichni užijte klidný konec roku a rodinnou pohodu. Přeji vám pevné zdraví, úsměv na tváři a chuť do plnění vašich cílů!
