Jako asistent reprezentačního trenéra juniorů a dorostu chci ohodnotit naše výkony na prvním evropském poháru v italském Caorle. Po vzoru amerického režiséra Johna Sturgese jsme do boje vyslali 7 statečných reprezentantů. Byl to křest ohněm a podobně jako ve filmu i zde přežili jenom tři nejlepší, ale to hodně předbíhám…
Úterý 7.5. je cestovní den. Karča mě z Jičína bere do Prahy, kde se střetávám s první částí posádky, druhá přiskakuje v Humpolci a jako poslední jsou tradičně Brňáci 😊. Oproti poslední svazové akci v Chorvatsku, jedeme jenom jednou dodávkou a je příjemné se moci s Honzou Kubešem za volantem prostřídat. Okolo 18:00 jsme v cílové destinaci Caorle. Jedná se o přímořské městečko nedaleko Benátek s 11 000 obyvateli. Před večeří stihneme ještě klus po závodní trati, aby nám večeře více chutnala. Tu nemohl připravit nikdo jiný než instagramově slavný Tri Zorro (vlastním jménem Vladimír Hrabec), který se stává nedílnou součástí reprezentačního týmu. Jsme kompletní!
Trať běhu
Středa 8.5. dopoledne patří načtení cyklistické části a Štěpán okusil zrádnost místních zatáček doslova na vlastní kůži. Naštěstí se nic vážného nestalo. Trať je zde enormně technicky náročná. Převýší je sice nulové, ale v průběhu jednoho 3,1km okruhu závodník absolvuje celkem 8 pravoúhlých nebo 180° zatáček, což se pokaždé rovná nástupu do plných. Nejrychlejší závodníci zvládli cyklistickou část pod 14 minut. Při jednoduché matematice 3x okruh po 8 zatáčkách = 24 zatáček. Z toho plyne, že každých 35 vteřin se nastupovalo jenom v důsledku rozložení tratě, a to do toho nevstupuje taktika. Jsem rád, že zde nemusím závodit 😊. Následuje obídek a odpoledne patřilo plavání. Děvčata volí bazén a kluci jdou do moře. Večer protažení a další den za námi. Nervozita postupně stoupá a s blížícím se závodem každý volí svoji předzávodní rutinu. I tak se maximálně snažíme trénovat pohromadě a využít sílu skupiny.
Trať cyklistiky a rozjetí s děvčaty
Čtvrtek 9.5. dopoledne se většina jede krátce rozjet na kole a plynule naváže běžeckým přechodem. Oběd a před nezbytnou registrací s briefingem ještě stihneme plavbu. Dnes se to obrací a kluci jsou do bazénu, děvčata volí moře a plavbu v neoprenech na závodní trati. Na registraci proběhne vše hladce a vyposlechneme organizační detaily ohledně následujících dní. Potom už jen večeře a jdeme na kutě.
Trať plavání a rozplavba holek
Pátek 10.5. je prvním závodním dnem. Celkem bylo přihlášeno 120 juniorů a 88 juniorek. Tolik závodníků by se na trať nevešlo, takže se pole musí rozdělit na rozjížďky (semifinále). Kluci byli rozděleni na 4x 30 závodníků a děvčata 3x 30. V případě chlapců do finále postupovalo vždy nejlepších 7 a 2 nejrychlejší šli na čas. Děvčata měla postupový klíč 9 z rozjížděk a 3 na čas. Závodilo se na tratích čím dál více oblíbeného supersprintu 0,3 – 9,5 – 1,9km. Ráno již značně individuální snídaně, takže Zorro prakticky nešel spát. Rozjetí závodníků dle vlastní libosti. Lehký oběd a kluci mohou jít na věc. První vlna startuje v 14:30 a zde máme nováčka na evropské scéně 16letého Štěpána Volfa. Bohužel zaseklý neopren ho po plavání odřízl od zbytku startovního pole a bylo po závodě, ještě než začal. Štěpán však bojoval a dokončil na 28. místě. Jako druhý šel na scénu Lukáš Plic. Tomu se po plavání dařilo výrazně lépe a dokonce se dotáhl do čelní skupiny, ale nebyl schopen s ní udržet krok a již v průběhu cyklistiky se propadl. Na běhu se pravděpodobně projevil zdravotní hendikep a finišuje na 21. místě. Naše poslední želízko v ohni byl nejzkušenější Šimon Michálek. Výborné plavání, 2/3 cyklistiky jel v prvním 10členném balíku, ale zadní pozice ve skupině se nevyplatila a poslední kole jel v odpojené dvojičce za hlavní skupinou. V druhém depu to ještě vypadá hratelně, ale stažená bránice mění běh v indiánskou chůzi a i zde je po nadějích na postup do finále. Šimon bere 26. místo. Kluci naše očekávání popravdě nenaplnili, ale není všem dnům konec.
Štěpán Volf, Lukáš Plic a Šimon Michálek
Od 17:30 začínají závody juniorek. Jako první se staví na písečnou pláž Veronika Hrachovinová. Bohužel Verča předvádí svůj standard, který na tuto úroveň nestačí. Vyrovnané výkony ve všech disciplínách stačí na 26. místo. V druhém juniorském semifinále máme hned dvě favoritky na postup. Emma Ryšávková a Edita Pozlerová. Edita mě doslova šokuje, když po plavání naskakuje na kolo ze čtvrté pozice v kontaktu s čelem. Ani Emma mnoho neztrácí. Edita se nakonec usídlí v první cyklistické skupině a Emma drží druhou. Na běhu začíná tvrdý boj o devět postupových míst. Edita má díky první skupině lepší výchozí pozici, ale Emma nic nevzdává a postupně se dere startovním polem dopředu. Nakonec je z toho smolné 10. místo pro Editu a 12. pro Emmu. Děvčata jsou však zatím časově nejrychlejší, takže stále hoří plamínek naděje na postup. Poslední semifinále patří Vandě Křížkové. Vanda předvádí vysoký standard, ve všech třech disciplínách se drží se stále v popředí. Na kole jede aktivně a ani v běhu nepolevuje. Nakonec je z toho 7. místo a máme jistou účastnici finále. Edita nakonec jasně postupuje na čas a nad Emmou je otazník. Díky zarputilosti Honzy Kubeše formou e-mailů a hned několika telefonátů stále držíme Emmu ve hře. Definitivní verdikt padne až zítra ráno. Odpoledne pro mě bylo výživné. Celou dobu jsem pobíhal na trati a snažil se předat potřebné informace našim závodníkům. Držel jsem pozici při naskočení na kolo v T1, v technických pasážích na kole a cca 800 m před cílem běhu. Načerpal jsem zajímavé podněty o našich závodnících. Viděl jejich slabá i silná místa, o kterých jsme si večer všichni otevřeně popovídali.
Veronika Hrachovinová, Edita Pozlerová, Emma Ryšávková a Vanda Křížková
Sobota 11.5. patří finálovým rozjížďkám. Dopoledne zjišťujeme pro nás milou zprávu a to, že Emma postoupila jako poslední do finálové rozjížďky. S nezávodícími reprezentanty se jedu dopoledne vytočit na kolo a chvíli po 12:00 již zpět do závodního kolotoče. Ve finále máme 3 holky, což je úspěch. Uložit věci do depa a rozplavat. 13:30 je start očekávaného finále. Startovní pozice se volí na základě umístění z předešlého dne, takže holky berou spíše zbytkáče. Ve vodě se opět nejlépe daří Editě. S minimálním odstupem na ni opouští moře Vanda a Emma. Na špici se nakonec vytvoří celkem 20členná skupinka, kam se dostane Edita a Vanda. Emma dnes evidentně nemá šťávu a motivaci. V běhu dominují Francouzky a berou první tři místa. Za nimi je startovní pole roztrhané. Celkově nejlepší výkon zaznamená Vanda Křížková 16. místem. Na 22. místě dokončuje Edita Pozlerová a protrápená Emma Ryšávková bere 29. místo. Každá z dívek nechala na trati svoje maximum, a za to mají můj respekt. V juniorech bohužel nikoho nemáme, ale tím pro nás den nekončí. V 16:00 startoval závod žen, kde jsme měli jednu zástupkyni Alžbětu Hruškovou. Na startu je necelá šedesátka elitních závodnic a závodí se na tratích sprint triatlonu (0,75 – 20 – 5km). Po plavání si vede Betty výborně, na kole drží čelní početný balík čítající okolo 30 děvčat, a tak rozuzlení závodu přichází až v běhu. Cyklistika vzala všem hodně sil a vedro na komfortu nepřidá. Betty nakonec dobíhá na 23. místě. Zpátky na ubytko, večeře a rychle nahlásit složení štafet pro zítřejší den. Honza má jasnou myšlenku o složení elitní čtyřky. Nakonec ještě udáme Štěpána do smíšené mezinárodní štafety k našim slovenským bratrům. Další den za námi.
Dopolední šmrdlačka na kole, finálová sestava a Betty na trati
V neděli 12.5. všichni vstáváme brzy. Start štafet je již v 9:00, takže je potřeba se brzy nasnídat a pobalit vše, co nebudeme na závod potřebovat. Naložíme dodávku a přeparkujeme, protože po závodě bychom se již z našeho ubytování nedostali. Budou zde probíhat amatérské závody, které až do večera uzavřou silnici. Všichni se zahřívají dle individuálních potřeb a jejich časového harmonogramu. Okolo 8:30 se již seskupujme na pláži a začíná týmové řazení do koridorů. Vše startuje představením jednotlivých štafet, kterých je dnes na startu rovných 30. Závodí se v pořadí muž – žena – muž – žena a každý musí absolvovat tratě 0,4 - 6,2 - 1,5km. Lehce po 9:00 vše znovu vypukne. Naší startovní jedničkou je Lukáš Plic. Pokračuje Vanda Křížková, Šimon Michálek a finišuje Emma Ryšávková. Po předešlých intenzivních závodech toho má každý plné brýle, a proto se tento závod bere účelově. Každý má své úkoly a cíle. Týmový duch funguje perfektně a všichni se snaží podat maximální výkon. Nakonec z toho je celkové 20. místo. Štěpán Volf a jeho tým dokončují na 29. místě. Potom už jenom rychle na ubytování, osprchovat, poobědvat poslední delikatesu od Zorra, pobalit, uklidit a okolo 13:00 vyjíždíme zpět do rodného kraje. V pozdních večerních/ranních hodinách již všichni usínáme ve svých voňavých postýlkách v obležení plyšáků.
Naše trio jde supportovat na trať, ukládíní věcí do depa, elitní čtyřka
Byl to pohled realitě do tváře. Pokud zde něco upřímně nezměníme, tak nemůžeme očekávat umístění na předních pozicích. Svět je aktuálně výkonnostně jinde a doby Ospalého, Řehuly a Krňávka jsou již dávno pryč. Společně s Honzou Kubešem jsme vše se závodníky i jejich trenéry probrali. Upozornili na naše poznatky ze závodu a máme určitou představu pro nutnou změnu. Uvidíme, jak nám bude dařit změny protlačit…
Nic není černo-bílé. Docent Tomáš Perič nám při studiu na FTVS vštěpoval fakt, že čeští trenéři neradi a málo chválí, proto na závěr pár pozitiv, která jsem viděl při jednotlivých startech našich reprezentantů. Negativa jsem jim řekl osobně 😊.
Štěpán Volf – Odvaha se postavit na start mezi 2-3 roky starší borce z evropské špičky s vědomím, že dostane na prdel.
Lukáš Plic – Sebedůvěra před závodem a odhodlání to nevzdat i přes zdravotní komplikace.
Šimon Michálek – Agresivní pojetí plavání a cyklistiky.
Veronika Hrachovinová – Buldočí zarputilost.
Edita Pozlerová – Vynikající taktické zvládnutí plavecké části.
Emma Ryšávková – Otřepání se z nevydařeného finále a plnohodnotný výkon hned následující den ve štafetách.
Vanda Křížková – Mentální nastavení a přístup k životu mimo trénink/závod.
Snídaně je základ dne, Zorro nás rozmazloval
Věřím, že závod byl dobrým profukem a motivací do dalšího tréninku. Všichni máme co zlepšovat! I já jsem se opět něco nového naučil (např. do špaget carbonara se bílky nedávají!, díky Zorro). Další společnou akcí bude EP Holten 29. 6. 2024. Já si předtím konečně střihnu i nějaké svoje závody.
Comentários