Soustředění na Lanzarote: Vždy po větru a z kopce

Co by to bylo za přípravu na blížící se sezónu bez soustředění v teple? To by byl nesmysl, takže jsem rád využil možnosti vyrazit společně s triatlonovou reprezentací dospělých na Kanárský ostrov Lanzarote. Po 4 letech si reprezentanti vyžádali změnu ostrova z Gran Canarie na Lanzarote. Na tento ostrov mám jenom dobré vzpomínky a tak jsem se rád vrátil zpět do míst, kde jsem se celkem 3x dokázal nominovat na Ironman Hawaii. Čekalo na nás 18 dní v zemi lávy, větru, sluníčka a mořského vzduchu.

Před samotným odjezdem jsem ještě skočil na bike fitting do KOA za Víťou Řehákem se svojí silničkou. Nic mě sice nebolelo a na kole jsem se cítil dobře, ale chtěl jsem to mít posvěcené. Jednalo se o malé změny, ale ty způsobí velké věci. Sedlo výše a více dopředu. Řidítka dolů a duály stočit dovnitř. Kufry posunout maximálně dozadu. Rozhodně dobře investovaný čas, protože jsem se na kole po celou dobu soustředění cítil výtečně (minimálně z pohledu posedu). Ještě jsem objednal výživu od Inkosporu, nové rakety od Mizuno Rebellion PRO3, stylově se dooblékl od www.cumisname.cz a mohlo se vyrazit.

Ráno 22. 2. okolo 3:00 ráno opouštím Jičín. Dodávkou jedu do Prahy, kde naberu Tomáše Zikmunda. Cestou do Brna v Humpolci přiskočí Filip Michálek. V Brně se nalodí většina chybějící posádky (Filip Tlamka, Jakub Marek a David Korous) včetně kapitána Jana Čelůstky. Potom už jenom příjemné 2 hoďky na letiště do Vídně. Zde se přidává Radim Grebík, který nemohl přijet ničím jiným než vlakem. Adriana Horňová a Veronika Velísková volí variantu auta s rodiči. Tady jsme kompletní a jdeme se odbavit. Díky Fly4Sport proběhlo opět vše hladce. Let z poloviny prochrápu a odpoledne jsme na ostrově. Za pomoci našeho půjčeného auta a několika taxíků se všichni včetně bagáže dostaneme na ubytování do Costa Teguise v resortu Nazaret (cca 15min od letiště, Čelda umí i pod 10min). Resort si získal moje sympatie hned na recepci, kde na stolku ležela kniha od mého oblíbeného spisovatele Lee Childa – Night School. Rozhodně jsme tu dobře. Naše řady zde doplňuje Diana a Alex ze Slovenska, kteří přiletěli před námi. Bydlíme v apartmánech pro 4. Každý apartmán má 2 oddělené ložnice, kuchyňku s obývacím pokojem a koupelnu. Prostorově rozhodně patří k těm větším, což díky kolům na pokojích vítáme. Složíme kola a jdeme se proklusnout krátké – krátké. Nasát čerstvý vzduch, protáhnout nohy a vyzjistit terény v okolí ubytování. Příjemná změna od chladného počasí u nás. Potom už jenom nálet kobylek na večeři, která předčila naše očekávání. Večeře i snídaně jsou formou švédských stolů s nadstandardně kvalitními surovinami. Večer se k partě připojuje Alžběta Hrušková a Jirka Kesl.

Bylo před námi 16 plnohodnotných dní tréninku. Plán byl sestaven v modu 3+1 a Čelda ho s přesností švýcarského hodináře vyladil do nejmenších detailů. Tři dny trojfázový trénink a jeden den rege (= 1-2 fáze dle aktuálního stavu). Jednalo se o čistě triatlonový kemp, takže prakticky každý den se ráno běhalo, poledne se trávilo na venkovním 50m bazénu, odpoledne se objevovaly krásy ostrova ze sedla na kole a večer jsem pomocí automasáže, baňky, flossbandu, pěnového válce a masážní pistole dával tělo do provozního stavu na další den. Síly se rovnoměrně dělily mezi naše tři disciplíny a každý tréninkový den se kladl důraz na jednu disciplínu. Ve volných dnech byl prostor pro posilovnu a pokud možno naspat více než 15 hodin za den.

Jaké jsme měli tréninkové podmínky pro jednotlivé disciplíny? Plavali jsme nejčastěji na venkovní padesátce o 10 drahách v Barcelo Lanzarote Active Resortu (2,5km od našeho ubytování, takže se v rámci rozcvičky jezdilo na kole). Z počátku byl bazén, minimálně pro mě, studený, ale postupně se ohříval a v druhé polovině kempu již měl příjemnou teplotu i pro chcípáky jako já. Vždy 2 dráhy na 2 hodiny. Nejčastěji 11:00 – 13:00. Alternativou bylo samozřejmě moře, které jsme v neoprenu 2x využili. Cyklistika se může zdát na první pohled nudnější, a ne tak rozmanitá jako například v mekce cyklistiky na Malorce, ale i tak jsme za 16 dní zdaleka nestihli projezdit všechny cesty a budeme se sem muset ještě vrátit. Celkově převažuje více rovinatý terén s pár brdky, ale největším soupeřem cyklistů je zde vítr, který umí s kolem a vyššími ráfky pěkně čarovat. Nakonec k nám byl přívětivý a orkán jsme nezažili. Nejdelší kopec má cca 40 minut, takže se dá slušně pracovat i s tímto profilem. Každý trénink (vyjma regeneračních) se samozřejmě zakončoval spurtem. Zelený trikot si zaslouženě domů odvezl Filip Michálek. Pro klusy jsme nejčastěji využívali nekonečnou pavučinu měkkých cest za městem v sopečné krajině. Pro tempa se dala využít promenáda podél moře nebo asfaltky v neobydlených částech za městem. Atletický stadion v Arrecife byl bohužel zavřený, takže jsme si museli poradit jinak. Jsme však šikulové a našli jsme opuštěný kruháč, který měl po obvodu 408m, takže paráda. Počasí nám maximálně přálo, a i když si občas sprchlo, tak jsme žádný trénink nemuseli zrušit. 2-3x jsme museli tréninky posunout, ale vše se následně v plném rozsahu odtrénovalo.

O zničená těla závodníků se staral fyzioterapeut Petr Valenta z VSC Victoria (nakonec se prokázal i jako zdatný špurtér).  Po týdnu naše řady doplnila poslední chybějící členka Vanda Křížková, která kvůli nemoci nemohla přijet dříve. Nicméně do skupiny rychle zapadla a kvalitně odtrénovala. Hodiny ve skupině rychle naskakovaly a únava se postupně akumulovala. Večery jsme si krátili pozorováním filmových trháků napříč všemi žánry. Postupně jsme smázli Red, Red 2, Na dostřel, Komando, xXx 3, Desperado, Bezva finta, Hroši v Africe, Vyhnanec, Operace Poštmistr, Road trip a vše bylo zakončeno klenotem Pulp Fiction.

Celkem jsem odtrénoval poctivých 71 hodin. 13 plaveckých tréninků (11x bazén a 2x moře v neoprenu) s kilometráží 53. Na kolo jsem vyrazil 14x a natočil 959 km. Běh proběhl celkem 17x a nohám jsem připsal dalších 210 km. Kdybych měl vypíchnout nejvíce bolavé tréninky v jednotlivých disciplínách, tzv. „HB tréninky“ (= Hell Bro tréninky), tak mám jasno:

• Plavání: 12x 50VZ na co nejlepší průměr, start 1:30 min … můj průměr byl 33,03 vteřin

• Cyklistika: FTP test dle tradičního protokolu, 5 minut MAXIMUM + 10 minut volné vyjetí + 20 minut MAXIMUM … na 5 minut jsem předvedl AP 390w a na 20 minut AV 348w

• Běh: 10x 400m za 1:10 min, pauza 1 minuta … můj průměr byl 1:09,3 min 

11. 3. si při předodletovém ranním klusu v hlavě vše rekapituluji. Za celou dobu neměl nikdo vážnější zdravotní komplikace, nikdo na kole nespadl, nebyl ani jeden defekt, vše jsme odtrénovali dle plánu, ubytování včetně jídla znamenité, ponorka v závěru kempu zvládnutelná, nenastaly žádné nečekané komplikace, díky Jiříkovi mám opět zásobárnu profi fotek na zbytek roku, San Miguelů a Tropicalů bylo vždy přiměřeně, nic mě nebolí… Pravděpodobně se jednalo o jedno z mých nejlepších soustředění, a to jsem jich již pár zažil. Velké díky skupině za možnost s nimi trénovat a Čeldovi za vedení. Nyní cesta domů a odpočinout. V neděli se chci postavit na start Českobrodské pečetě (10km silniční závod), kde chci konečně pokořit hranici 32:00 minut. Tak uvidíme, jak to dopadne… 

Kompletní skupina, rege pomůcky a Big boss Čelda

PS: Díky mládeži jsem opět aktualizoval svůj playlist. Na bangery Letná, M*dat děvky a Zfetovanej Superman se opravdu zapomenout nedá…